Tady je ukázka jedné z knížek, která mě donutila se zamyslet nad svým dosavadním životem. Ne že bych měla s muži problémy, spíše naopak, lepili se na mě jak mouchy na mucholapku. Naopak mé kamarádky měly na muže smůlu. I přesto, že byly krásnější, měly v zásobě více vtipů a inteligenčně na tom byly někdy i o trochu lépe, než já.
Co jsem měla já a ony ne?
Co muže tak láká na nás ženách?
Druhý díl knížek "o Potvorách" ukazuje nejen odpovědi na mé dvě otázky, ale nabízí i rady a návody, jak co dělat, aby nás muži chtěli na stálo a my se nemusely obávat jejich útěku k jiné ženské sukni.
Tak až budete mít někdy chvilku, doporučuji si v klidu sednout, otevřít tento manuál ke spokojenému životu muže i ženy a řádně se začíst. Když už nic, tak se řádně pobavíte :) Co vy víte, třeba i vám se některá rada z této knihy bude do života hodit. :)
Úvod
Nějaký příběh o princi, který si vzal obyčejnou dívku z vesnice,
jsme určitě slyšeli všichni. Nepochybuji o tom, že všichni známe
příběh o nedostižném svobodném mládenci, o něhož by se ženy
praly, ale on se oženil s obyčejnou dívkou, s níž ostatní nedokážou
vyjít. Na svatbě pak působil dojmem nejšťastnějšího muže na celé
planetě. Zato jeho rodina je naprosto zdrcená. "Proč si vybral prá
vě tuhle?" svorně se diví. A pak se rozjedou spekulace. "Že by to
bylo tím, jak umí vařit? Anebo je dobrá v posteli? Vymyla mu mo
zek? Co to s ním, proboha, provedla?" Nejradši by nebohého ženi
cha odtáhli stranou, posvítili mu baterkou do očí a vypálili na něj:
"Tak ven s tím, proč si bereš takovou potvoru?"
Proč si muži berou potvory není další "svépomocná příručka",
jak ulovit manžela. Nebude vám tvrdit, že dokud se nevdáte, bude
vás jen půlka. Právě naopak. Bude čelit tradicím a zaběhnutým ste
reotypům, bude se vám snažit vysvětlit, proč některé vztahy nepo
stupují dál, jak by měly; uvede na pravou míru představy o tom,
jak si muž vybírá partnerku.
Slovem "potvora" neoznačuji krutou ani zlou ženu. Stejně jako
v mé první knize Proč muži milují potvory se jedná o označení ženy
s nadhledem, vtipem a humorem. Potvora je satirická, ale není zlá.
Je to silná žena, která ví, kdo je a co chce, je spokojená sama se se
bou. Muži ráda dopřeje spoustu svobodného prostoru, protože i ona
si cení své svobody. Naprosto >jasně ostatním sděluje, co je pro ni
přijatelné a co nikoli, co chce a co naopak nestrpí. Jakmile postřeh
ne, že s ní někdo hodlá jednat s nedostatečnou úctou, odchází. Tím
k sobě přitahuje muže jako magnet. Právě o takové ženě muži sní.
10
PROČ SI MUŽI BEROU POTVORY..
Pohádku o Popelce také známe všichni. Vídáme reklamy, v nichž
muž zasněně navléká své vyvolené zásnubní prstýnek. Každý zažil
nebo alespoň někde viděl svatbu s vyšňořenými družičkami jako z ča
sopisu. Každý ví, jak to vypadá, když nevěsta hází kyticí. Všechny svo
bodné ženy se po ní vrhnou jako po nejcennější trofeji. Přesně taková
je totiž představa o manželství. Je třeba se na manželství vrhnout.
Muži to všechno sledují. Vidí, že se ženy vrhají na svatbu jako
predátor na oběť. V duchu si vždy odškrtnou další ukázku. Muž
ví, že láska není podmínkou svatby. Když se za něj bude chtít něja
ká žena provdat, ještě to neznamená, že ho i miluje. Někteří muži
správně cítí, že žena je zamilovaná do svatby, případně do toho, co
s sebou svatba přináší. Mají oprávněný dojem, že jejich role spočí
vá jen v zaplnění prázdného místa.
Tak. V tomto okamžiku jsme přešly do ženského světa a začne
me z něj pohlížet na svět muže. Proto jsme přešly, nikoli přešli.
Na mužův zájem o vztah mají vliv ještě další věci. Muži se pod
vědomě vyhýbají vztahům, v nichž cítí, že je žena potřebuje jako
dílek skládanky, aby si připadala celá, vědí, že její motivace je jiná,
než by měla být. Tuší, že žena nemiluje muže proto, jaký je, ale
za to, jakou roli v jejím životě sehraje pro druhé. Ve skutečnosti
ovšem neplatí, že by muži měli ze svatby hrůzu a naskakovala jim
z ní vyrážka. Muži chtějí milovat a chtějí se ženit stejně horlivě, jako
ženy chtějí milovat a vdávat se.
Má-li však muž dospět do stadia, kdy zatouží po manželství,
musí si začít říkat: "To by byla paráda, kdyby si mě vzala." Jenže
k tomu spíše nedojde, bude-li se žena řídit tradičními výroky a ra
dami ohledně vdavek. Není možné, aby neustále naléhala slovy:
"Potřebuju vědět, jak se náš vztah vyvíjí a kam směřuje. Nechci
plýtvat časem." Takovéto věty ženy pronášejí víceméně automa
ticky. Žena si možná myslí, že jí hovory o vztahu šetří čas, ve sku
tečnosti však trvání na nich znamená, že muž o ni ztrácí zájem.
Jedná-li, jako by jí muž dlužil svůj čas a ona na něj měla výhradní
právo, muž pohotově udělá čelem vzad a odchází.
ÚVOD
11
Právě proto jsem napsala tuto knihu.
Budu se vás snažit vést k tomu, abyste změnila svůj názor i pří
stup. Uvidíte, proč byste se měla chovat tak, že se muž začne di
vit, proč neprahnete po manželství jako každá jiná žena. Jakmile
na něj budete působit dojmem, že s toužebným výrazem nebude
te dennodenně naléhat "vezmi si mě", záhy nastane okamžik, kdy
vás zahrne tolika žádostmi o ruku, že nebudete vědět, co si s ni
mi počít.
V knize se vám budu snažit přiblížit skutečný způsob myšle
ní muže. Probereme si, co mužovy činy skutečně znamenají. Uvi
díte, jak čeká, že budete jednat, a jak byste spíše měla jednat. Ne
budu vám vnucovat velké věci, které se dočtete v běžných knihách
o vztazích. My si povíme to, co muži a potvory už vědí, ale hodné
holky ještě nestihly zjistit.
Informace v této knize vycházejí trochu z mých vlastních zku
šeností, naopak hojně se zakládají na zkušenostech druhých. Zís
kala jsem je při stovkách rozhovorů s muži, kteří si udělali čas
a ochotně a upřímně mi svěřili tajemství svého uvažování. Poskyt
li mi náhled do mužova světa, odhalili mi, co muže vábí k lásce, jak
se dopracovává ke zjištění, že by se opravdu chtěl oženit.
Snažila jsem se o maximální přesnost, proto jsem výsledek své
ho spisovatelského snažení dala přečíst několika mužům, aby pře
ce jen znovu posoudili, zda jejich pocity popisuji co nejpřesněji.
Nad knihou říkávali: "Kdyby se ženy chovaly právě takhle, hned
by se muži ženili o poznání raději. Jsem moc rád, že tyhle poznat
ky předáváte ženám. Raději ale neuvádějte mé skutečné jméno...
Ať netrpí nevinní."
Po vydání mé první knížky kritici namítali: "Ženy by nikdy ne
měly hrát takovéhle hry." Takové výroky mě docela pobavily, pro
tože by to nejspíše mělo znamenat, že muži jsou vždy empatič-
tí, ochotní pomáhat a upřímní, zato nikdy nehrají se ženami své
hry. To je přece nesmysl. Muži si své hry náležitě užívají a přede
vším se snaží, aby získali maximum pro sebe. A stejně jako krásná
PROČ SI MUŽI BEROU POTVORY..
12
a vnadná žena využívá svých předností k tomu, aby napínala mu
žovu představivost, tak muži napínají ženy slovy "možná se jed
nou vezmeme".
V následujících kapitolách si ukážeme, že nadšená a neutucha
jící péče bývá pro muže velkou stopkou, která od vztahu odrazuje.
Budete-li se muži klanět, nečekejte horečné díky a otevřenou ná
ruč. Zaměřte se na své vlastní cíle, buďte sama sebou, mějte pev
nou páteř.
Na druhou stranu bych byla nerada, abych působila dojmem,
že jsem knihu napsala jen pro ženy, které se chtějí vdát. Je urče
na i vdaným ženám, které by rády zažehly nové plamínky ve vzta
hu a trochu manželství oživily. A je zajímavá i pro svobodné, kte
ré chtějí zůstat svobodné. Tato kniha je stručně a krátce o tom, jak
polapit jeho srdce tak, abyste si o konečném výsledku mohla roz
hodnout
sama.
Sundejte si růžové brýle a vyhoďte je z okna. Přišel čas velkých
otázek. Přišel čas zeptat se sebe samé, zda je "váš" muž pro vás do
statečně dobrý. Připravte se na nový faktor X, jímž si vždy a všude
zajistíte výsadní místo u ovládacích panelů. Samozřejmě se naučí
te, jak zařídit, aby muž pochopil, že vy jste pro něj ta nejlepší žena
na světě, bez níž nemůže dál žít.
Nalijte si víno nebo čaj či kávu, dejte si nohy na stůl a jdeme na
to. Čeká nás pořádný holčičí potlach. Na závěr úvodu jedno varo
vání: Pozor, tohle není knížka pro přecitlivělé duše. Nikomu nebu
de mazat med kolem úst.
Poznámka: Jména mužů i žen byla v knize změněna, aby byli ochráněni ti, kteří ne
jsou úplně nevinní.
Použ. lit.:
Proč si muži berou potvory a hodné holky zůstanou na ocet / Sherry Argovová. -- Vyd. 1.. -- Praha : Motto, 2006. -- 217 s. ; 20 cm
ISBN: 80-7246-316-0